Zimě podzimní Paříž 2003

Na přelomu listopadu a prosince 2003 jsme se v rámci jedné supr akce od GTS vypravili s Pavlíkem na skok do Paříže. Zpáteční jízdenka stála jen 449Kč - tomu jsme zkrátka nemohli odolat. Tady je pár zajímavých zážitků a postřehů z naší cesty:

Čtvrtek

- protože jsme ani jeden s takovým výletem předtím nepočítali, rozhodli jsme se celou akci pojmout co nejlevněji. Žádný ubytování v hotelu apod., výdaje jen za to nejnutnější. Hned naše cesta stopem z Brna do Prahy, vyráželi jsme ve čtvrtek dopoledne, stála zato. Zastavila nám totiž taková stará oprýskaná dodávka s německou spzkou a v ní dva sympatičtí němci, mířící do Berlína. Celá dodávka byla vánočně vyzdobená, bohužel jsme ani jeden neuměli moc německy a ani jeden z nich pořádně anglicky, tak jsme jim toho moc nerozumněli, ale z toho mála, co jsme pochopili, tak se právě vraceli z Rumunska, kde byli něco jako humanitární pomoc - objížděli tam dětský domovy, školky, apod. a dávali dětem dárečky, léky apod. Říkali, že tak jezdí pravidelně. V Praze jsme chtěli vyhodit na kraji, aby ji mohli objet obchvatem a pokračovat na Berlín, ale oni nás dovezli až k muzeu a díky tomu s námi strávili asi hodinu v zácpě. A když se s námi loučili, tak nám řidič kromě oplatků vrazil 40€ - nenechal si to vymluvit, prostě jsme si je museli vzít. To už jsme nechápali vůbec... Sami určitě nebyli nijak bohatí a tady nám, dvěma studentům, o kterých skoro nic neví, vrazí peníze... No jenom jsme zírali. A pochvalovali jsme si, jak nám to pěkně začíná.

Po příjemném odpoledni v Praze navečer v 6 vyrážíme autobusem z Florence a ráno přijíždíme na autobusové nádraží Galieni v Paříži.

Pátek

S batohy na zádech se vydáváme pomalu přes celou Paříž směrem k místu, kde máme večer domluvenej sraz se studentem, kterej by nás měl teoreticky ubytovat. Moc o něm nevíme, Pavlík ho asi před týdnem skontaktoval přes ICQ a zdál se být celkem důvěryhodný. Postupně procházíme hřbitovem Per Lache, kolem pomníku Bastily až do úplného centra. U Notre-Damme se snažím najít Point Zéro, ale ne a ne ho objevit, nemůžu uvěřit tomu, že by zmizel, určitě na něm naschvál stál nějakej turista! Před radnicí vidíme demonstraci zaměstnanců nemocnic. Počasí nám přeje, a na travnatém prostranství u Les Halles si vaříme obídek, prostě příjemný pohodový den. Nějací típci nás tam pořád zkoumají, chtějí po nás cigarety a zjišťujou, kde je Česká republika, celkem sranda.

V kostele St. Marry poprvé slyším, jak hrozně můžou znít rozladěný varhany - fakt síla! Chvíli to bečelo jak koza, chvili zas divně dunělo, no prostě zážitek. To jsem netušil, že i varhany se můžou rozladit.

Odpoledne míříme uličkama plnýma života ve čtvrti St. Germain na sever, chvíli postojíme u bývalýho Matova bytu, kde jsme před dvěma lety strávli 10 letních dní. Večeříme na nádraží Mt. Parnas, to už jsme celkem dost znavení, a ještě kus cesty máme před sebou - na kraj středu města - čtvrť Mounrouge. Čekáme na Xaviera - a za chvíli se objeví borec v kožené bundě, je to on, seznamujeme se a on nás vede ke svýmu bytečku v 6. patře, dává nám klíče a mizí pryč, že se za pár dní ozve, jak to jde, teď že spěchá, tak ať si to tu užijeme.

Dost dobrý, máme klíče, nic po nás nechtěl, peníze, záruku, nebo tak něco. K dispozici máme malou kuchyňku, sprchovej kout, WC a pokoj s počítačem a připojením na net, prostě paráda. To jsme fakt nečekali. Pouštíme si nějaký jazzový radio přes net, děláme večeři a znavení si říkáme, jak nám to zatím všechno pěkně vychází.

Sobota

Ráno vyrážíme pěšky směr MontMartre. Hned v naší čtvrti, kde bydlíme, objevuje zajímavej rybí trh, taky je tam flašinetářka, pěkně stylově oblečená. Kolem Louvru se pomalu dostáváme až pod Sacre Coeur. Na schodech mě nějakej Senegalec prosil o prst, tak jsem mu ho ukázal a než jsem se nadál, měl jsem na něm náramek. A že prý mu mám dát 15€.

Když jsem mu začal vysvětlovat, že mu nedám ani 15€ ani 10€, nakonec že mu nedám ani 2€, protože jsem fakt chudý student a dát 2€ za náramek, kterej si za 10Kč vyrobím sám, je pro mě moc, tak mi ho chtěl dát zadarmo. To se zase nelíbilo mě, chtěl jsem mu dát euro, to jsem mu taky dal a nakonec jsme byli oba spokojení. Dlouze mi vysvětloval, že je náramek dobrej, když mám přítelkyni, anebo když si něco přeju, že se mi to splní. Jo a že prý je dobrej na džigi-džigi, což fakt netuším, co je . Nahoře kolem Sacre Couer bylo jako vždy hafo lidí, fakt pěkněj je ten plácek s umělcama - potrétistama a malířama. Nad nimi poloopadaný jasany, a oni tam se spoustou pláten a obrazů malují a malují, jeden vedle druhého, fakt pěkný.

• africká čtvrť - Xaver nám vykládal o zajímavé čtvrti pod Montmartrem plné černochů. Zkusili jsme ji tedy najít a opravdu, za Boulevard Barbes to začalo - malinkatý uličky plný černochů, jeden krámek vedle druhého s různým africkým zbožím - hlavně všelijaký ovoce, konzervy a třeba sušený ryby - takový černý dlouhý - čouhaly z těch koušíků jako bagety, jedna vedle druhé. Prolezli jsme spoustu malých obchůdků, fotit se moc nedalo, vždycky se jim to nelíbilo, nejspíš je jich tu hodně ilegálně.

• Moulin Rouge - poslední místo, který jsme v sobotu navštívili, byl růžový mlýn a uličky plný pochybných obchůdků a show, jeden vedle druhého. Všude nás lákali na návštěvu, za 5€ že dostaneme drink a budou kolem nás samý holky... asi z nás radost neměli, neb jsme se nikam zlákat nenechali 

Neděle

- běžci v Lucemburských zahradách - ráno jsme se vydali pěšky směr střed a v Lucemburských zahradách jsme si všimli zajímavého jevu - po obvodu zahrad běhalo hrozně moc lidí, pořád dokolečka. Takoví ti klasičtí joggeři, walkmeny v rukách, od malých holek, až po starý pány, všichni běhali a běhali, jedno kolečko za druhým. Asi je to tu takovej zvyk, každou neděli dopoledne vyrazit do zahrad si zaběhat.

- varhany v St. Sulpice - po cestě směr Louvre jsme stihli ještě konec nedělního varhanního přednesu v tomto kostele, bývá tu pravidelně každou neděli od půl 12? Nejspíš, my jsme tam přišli před 12 a chvíli po 12 skončil a začala mše. Člověk se pěkně posadí a nechá se unášet mohutnými tóny varhan a obdivuje tu mohutnou stavbu nad sebou. Nádhera.

- Louvre - tento den byl ve znamení Louvru. Po cestě přes město a vystání dlouhé, ale rychle ubíhající fronty, vnikáme do tohoto ohromně rozlehlého komplexu a přemýšlíme, co chceme asi nejvíc vidět. Nakonec začneme základy bývalé pevnosti, která dříve stála na místě Louvru, pak Egypt (takovou hromadu sarkofágů po hromadě jsem ještě neviděl, to teda museli být páni zloději, když se jim jich podařilo nakrást tolik) a hurá na malíře.... Rembrandt, van Rijn, Van Dyck, Rubens, Vermeer a spousta dalších, samozřejmě nesmíme zapomenout na turisty obleženou Mona Lisu... No bylo teda dost náročný, jedno odpoledne opravdu stačilo.

- varhanní recitál ve Sv. Eustachovi - každou neděli večer tu bývá nějaký varhanní recitál, takže to si Pavlík samozřejmě nemohl nechat ujít. Byl to nějakej moderní skladatel a dokonce to bylo dobrý - mohutný zvuk těch obrovských varhan, přítmí v kostele a varhanice, která hrála na varhany, co byly umístěny dole (no jenom ten ovládací panel, rejstříky, klávesnice, nebo jak se tomu říká - samotný varhany byly samozřejmě nahoře).

Pondělí

• cíl tohoto dne je jasnej - Eiffelovka! Ráno jsme si pěkně pospali a tak někdy odpoledne dorážíme pod Eiffelovku. Musím říct, že to byla fakt paráda, na podzim je to nádhera. Opadaný platany, šedá mohutnost eiffelovky, sem tam se procházející človíček, prostě nádhera. Vypadala úplně jinak, než v létě, a přitom tak stejně. V parku před Eiffelovkou pěkně usedáme, kocháme se pohledem na ni a na okolí a pouštíme se do malého pikniku  Sice se během něj setmělo, ale to nás netrápí, aspoň se pokocháme eiffelovkou z blízka.

• Když si jí dostatečně užijeme, vydáváme se směrem k Vítěznému oblouku a Champ des Elysses - všechno je už v noci, takže vidíme všechno pěkně vánočně osvětlený, noční Paříž má taky svoje kouzlo. Kolem Place de la Concord se dostáváme do Tuilerijských zahrad, k nořnímu Notredamu a nakonec až na náměstí Bastily. Po celou tu cestu dělám jednu noční fotku za druhou, noční focení mě vždycky lákalo, ale ještě nikdy jsem si ho pořádně neužil, tak teď jsem si to vynahradil.

• U Bastily máme sraz s Xavierem a s jedním jeho kámošem a míříme do jedné ze studentských hospůdek. Pivo za 5€, to je solidní, to teda nepiju moc často. Tady je to ale údajně normální cena, a ani oni moc často nevyráží v Paříži trávit večery v hospůdkách, protolní cena, a ani oni moc často nevyráží v Paříži trávit večery v hospůdkách, protože je to dost drahý. Ale mimo Pařiž je to v pohodě prý.

Úterý

Odpoledne vyrážíme na cestu zpět do vlasti, a tak už nehodláme podnikat žádnej dlouhej výlet. Jdeme se podívat k Pantheonu a do kostela St Etienne Du Mont - moc pěkná vnitřní výzdoba, pak míříme na boulvard Saint German, snažíme se najít poštu a poslat pohledy (známky jsou mimochodem fakt nechtně drahý, až nás to zaskočilo), nakupujem zásoby jídla a vracíme se zpět.

Loučíme se s Xavierem, darem od nás dostává flašku slivovičky, docela je zaskočen tím, jak je to silnej alkohol, přeje nám šťastnou cestu a my už míříme na autobus a směr Praha.

Závěrem

• opět musím říct, že se mi Paříž moc líbila, a vidět ji v jiném období, než uprostřed letní turistické sezóny taky stojí zato. Ale ten její duch se nezapře nikdy - spousty kavárniček, multikulrutní prostředí, v noci živo jako ve dne, prostě super.....

• Pokud byste hledali opravdu levný místa, kde nakoupit, tak nejlevnější jsou řetězce LeaderPrice a FranPrix.

• Celá akce mě vyšla se vším všudy (včetně jízdenky na bus) na 1080,- - na sedmidenní výlet, z toho pět dní v Paříži, to si myslím není špatný....

Fotogalerii z výletu najdete na této stránce.