Koncem týdne se mi ozval Funky, jestli náhodou nechceme vyrazit na pár dní do Slovinska, že mají dvě volná místa v autě. Protože prázdniny ještě neskončily a bylo by škoda sedět ve škole, tak v sobotu 1. září ráno nasedáme do už tak dost plné feldy, vycpáváme kufr až po střechu všemožnýma krámama a vyrážíme směr Slovinsko.
Cesta
Funky říkal něco o pěti hodinách, prý většina z 550km je po dálnici... To měl sice pravdu, jeli jsme skoro pořád po dálnici, akorát díky zácpám jsme asi 2h cesty stáli v různých zácpách. Ale jinak cesta bezproblémová, nejprv do Vídně, pak směr Graz - Klagenfurt - Villach, kousek Itálií a pak už se vjíždí do Slovinských Alp, kde je to kousek po horských silničkách až do Bovce. Následuje ještě trošku zápleka při hledání kempu, ale navečer úspešně dorážíme na místo.
Kemp Alpicenter
Proč nevyužít českého kempu, navíc provozovaného brňákama? :) Podrobné informace najdete na této stránce: http://www.alpicenter.cz/kemp.html . Jedná se vlastně o zadní část většího kempu Polovnik, který najdete velmi snadno - při cestě od italských hranic přijedete k Bovci, ale neodbočíte doprava do města, pojedete ještě asi o 400m dál po hlavní a po pravé straně se objeví kemp Polovnik. A jste tam :) Ubytování stojí 6€, pokud jste ovšem předplatiteli časopisu Outdoor (můžeme doporučit), tak jen 4,5€. Mapka:
View Larger MapVia ferrataDalší den po příjezdu jsme vyrazili do hor - počasí nám přálo a z kempu do sedla Vršič, okdud vychází několik pěkných ferrat je to asi jen půl hodinky autem. V Julkách je obecně spousta zajištěných cest (via ferrata), jak u Slovinců, tak u Italů, my jsme si vybrali cestu ze sedla Vršič na Prisojnik skrz obrovské skalní okno - nádhera. Dobré je mít s sebou základní jistící vybavení, pokud nemáte vše, co je na ferratu potřeba (přílba, sedák+prsák, ferrata set), v Brně je spousta půjčoven, nám se osvědčila cestovka
V-Tour na Údolni .
Popis některých zajištěných cest najdete tady:
http://horalka.igoto.eu/julske-alpy/e-pruvodce/?ze-sedla-vrsic-ferratou-na-prisojnikhttp://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=734?page=feraty&typ=clankyVíce fotek z ferraty
tady.
CanyoningDalší den jsme si v kempu zaplatili trochu adrenalinu, nasedli do dodávky a vyrazili kousek pod Bovec k potoku Sušič. Potom výšlap asi 3km nahoru do prudkýho kopce kolem kaňonu, sestup k vodě, navlíct do neoprenů a šup do vody, brrr! Ono to vlastně až tak studený nebylo, jak se předem zdálo.
A pak už jenom pomalej sestup korytem potoka směrem dolů, přes spoustu přírodních skluzavek a skoků. Takový fakt dobrý vyblbnutí ve vodě, v podstatě přírodní aquapark. Skluzavky o délce 2m až 12m fakt stojí zato, obzvlášť když třeba člověk jede po hlavě po zádech, anebo někam dolů do tůňky uvnitř jeskyně. A skákat z nějakých 4m nebo i 8m dolů do vody, to taky chce trošku odvahy :)
Víc fotek z canyoningu
tady.
Pevnost KlužeOdpoledne jsme ještě měli trochu sil, tak jsme vyrazili nazpátek asi 4km za Bovec směrem k Rakousku, kde se nachází stará pevnost Kluže přístupná veřejnosti s hlubokou soutěskou vedle. Vevnitř je stálá expozice přibližující tuhé boje, které se tu odehrávaly za první světové války, stojí to rozhodně zato vidět.
Další fotky z pevnosti.
Výlet k pramenu vodopádu Boka a kolem SočiTřetí den mělo být už pěkně hnusně, tak jsme si naplánovali aspoň výlet k pramenům 2. nejvyššího vodopádu ve Slovinsku (110m.) Cesty k němu vedou kousek za Bovcem - zprava se jde k pramenům, zleva na vyhlídku, my jsme vyrazili zprava. Po hodně dlouhém a prudkém (místy zajištěném i ocelovými lany) stoupání jsme se asi za hodinu a půl vyplazili nahoru a nestačili jsme se divit. Před námi klidná tůňka plná vody, nad tůňkou se zvedala kolmá skalní stěna snad dalších 100m. A voda z této klidné tůňky - krasový vývěr - se po pár metrech mění v hřmící valící se vodopád. Opravdu nádherný protiklady.
Další fotky z vodopádu.
Odpoledne jsme se ještě odhodlali ke kratší vycházce pěšky z kempu směrem k Soči, přes kterou je spousta nádherných lávek, hlavně trošku dál (asi 4km od kempu směrem sedlo Vršič) se člověk dostane k parádním soutěskám, ve kterých dole občas zkouší svoje schopnosti vodáci na kajacích a v tůňkách jsou vidět pstruzi.
Další fotky Soči.
HydrospeedV den odjezdu jsme nakonec změnili plány a místo komína jsme se rozhodli vyzkoušet ještě jednu místní aktivitu - hydrospeed na Soči. Člověka navlečou do neoprénu, dostane něco takovýho, jak je destička v plavání, akorát trošku větší, šoupnou ho do vody a řeknou mu - plav za tím kajakem, kterej vám ukazuje cestu a drž se pěkně v linii za ostatníma.
Lehko se řekně, hůř se udělá, a tak má člověk první půl hodiny problém jenom zatočit zleva doprava a naopak, natož se vyhýbat velkým šutrům, které se postupně po cestě v různých peřejích objevují. Ale za chvíli se to dá naučit aspoň trošku ovládat a pak už si jenom užíváme divoké vody "zevnitř" - projíždíme skrz různé peřeje a vodácky fakt pěkná místa a zespoda máváme na kolemjedoucí rafty a kajaky. Jo, pokud už vás na divoké vodě nemůže nic překvapit, zkuste hydrospeed - voda trošku z bližšího pohledu :)
Štítky: canyoning, cestování, hydrospeed, julské alpy, via ferrata